Kamenná dlažba v kuchyni
Rozhoduje tvrdost a pevnost – kuchyně jsou prostory nesmírně namáhané mnoha vlivy. Působí tu zvýšená vlhkost vodních par při vaření, vyšší hodnota tukové složky v ovzduší a mimo jiné i nebezpečí potřísnění podlahy různými organickými materiály a odpady. Představte si v kuchyni bílý koberec a několik havarijních situací, které jej během pár dnů promění v nevzhledný flekatý povrch. Stačí k tomu rozlitý rajčatový protlak, převržená nádoba s kakaem nebo rozlitá omáčka.
Dalším problémem v kuchyních je manipulace s těžkým nádobím a spotřebiči. Pokud vsadíte namísto koberce na keramickou dlažbu, což bývá v kuchyních docela časté řešení, pád hrnce na podlahu může znamenat nevratnou zkázu keramické dlaždice a pro vás viditelný defekt. Rozumné není ani spolehnout se na plovoucí podlahu, neboť ta nesmí přijít do styku s tekutinami a občasnému rozlití nápojů či polévek se tu prostě neubráníte.
Kamenná dlažba v interiéru má význam zejména zde, v kuchyni, a to v podobě materiálů dostatečně houževnatých, pevných a tvrdých, jako je např. žula či břidlice. V kuchyních se uplatní i pískovec, zejména pro svou překrásnou barvu v teplých odstínech, které působí přívětivě a hřejivě.
Hřejivost kamenné dlažby
V předchozím odstavci jsme nastínili hřejivost a s tou bychom vám rádi připomněli významnou vlastnost přírodního kamene na podlaze v interiéru. Kámen má totiž poměrně malý tepelný odpor, resp. dobře akumuluje okolní teplo a vyzařuje jej do svého okolí postupně a pomalu. Proto má význam využít jej pro povrchovou vrstvu podlahového vytápění, a to v jakékoli místnosti, kde vám záleží na rovnoměrnějším rozložení tepla (teplý vzduch je lehčí a stoupá vzhůru a nejvíce se drží u stropu). Po kamenné dlažbě se pak budete i rádi procházet naboso, teplo na bosá chodidla z podlahového vytápění je totiž úplně jiné, než z klasického koberce.